N  E  L  L  I  N  K  A

VÝSTAVA V MLADÉ BOLESLAVI (1.9.2007)

Nějak paničku začlo bavit navštěvování různých kynologických výstav, a tak po minulém výletu na Mezinárodní výstavu v Praze (28.4.2007), jsme navštívili "mezinárodku" u nás v MB (1.9.2007). Tam bylo zase stánků, akorát, že mě to teda moc nebralo, koukat po stánkách a navíc vybírat třeba nějakou kosmetiku, když nemám ráda koupání, fakt nevím co si pořád ta panička vymýšlí. Nakonec jsme kosmetiku nekoupily, ale Pavlínka s Lucinkou nám (teda spíš sobě) udělaly radůstku koupí klokanky, jsme to hned musely s Babetkou vyzkoušet a to vám je super věc!

K Lucce jsme přijely už o dva dny předem, protože byly s Babetkou samy doma, tak aby nebylo smutno nám ani holkám, tak jsme si udělaly společný víkend. Ale protože bylo venku fakt hnusně a na výlet se nám tudíž nikam nechtělo, tak nejlepší variantou bylo půjčit si DVD, zachumlat se do peřin a zarelaxovat. Navíc měla ten den Pavlínka svátek, takže ani šampíčko a chipsy nesměly chybět, jen my s Babetkou jsme pily obyč vodu, ach jo, tomu říkám diskriminace a to jsme po paničkách tak pokukovaly a stejně nic nebylo, ale hlavně že jsme mohly být všechny společně a to je na tom to nejlepší, paničkám se pusiny nezastavily, jak pořád povídaly, ale my jsme si s Babetkou taky hezky pokecaly =)))

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

DÁMSKÁ JÍZDA NA BRANŽEŽ (15.-19.8.2007)

Tak konečně jsme se dočkaly dovolené! Pavlínka s Lucinkou od Babetky totiž vymyslely, že stejně jako loni vyrazíme na " psí" dovolenou - což znamená, že my pejskové jedeme na dovču a paničky jen jako doprovod =D A tentokráte se paničky domluvily ještě s Terezkou z Hradce Králové, která má princeznu Adélku, že pojede s námi. A řeknu vám, byla to ta nejlepší dovolená co jsem kdy zažila! Měly jsme rezervovaný karavan pro 5 osob, takže to byl luxus a místa tam bylo oproti loňským chatičkám opravdu hodně. Vyšlo nám i počasí, každý den jsme vyrážely na výlety, což se nám moooc líbilo, obzvlášť v lese, kde jsem mohla běhat na volno. Adélka s Babetkou chodily na volno skoro všude, já tak trošku míň poslouchám, tak to panička na volno třeba na silnici neriskuje =))

Taky jsme tam poznaly spoustu jorkšírků, v kempu snad nebyla jiná rasa než ta naše. Sousedi měli půlročního Čika, se kterým jsem si pořád hrála a " sváděla ho" (jsem měla totiž své dny, tak jsem sháněla ženichy, ale panička pořád mlela něco o tom, že štěňátka nechce, ccc!! ), pak tam byla moje jmenovkyně Nellinka, taky Sárinka a ještě další, panička už zapomněla jména, by mě zajímalo na co jako myslí, že si ani nepamatuje jména mých kamarádů =D

Opravdu vám doporučuju vyrazit taky na takovouto psí dovolenou, je to něco úžasného!

Fotky najdete ve fotogalerii =)

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Nellinka podruhé narozena...

Stalo se nám to, čeho se každý majitel pejska bojí – moje malá beruška byla napadena psem... o to horší je to, že ve vlastním domě, tudíž má vše pořád na paměti.

Úterý 24.7.2007 18:30 – Nellinka byla doma, když se zničehonic vřítil k nám domů po schodech lovecký pes od sousedů cvičený na zabíjení (jagdteriér). Nevíme, jak se tam dostal, ale zřejmě přeskočil plot poté, co utekl při krmení, když soused byl na dovolené a psy krmil jeho známý (veterinář). Bohužel byly u nás zrovna otevřené vchodové dveře, čímž cesta k malému stvoření byla bez zábran... onen pes vyběhl schody do bytu, zahnal Nellinku do kouta a pustil se do ní. Její řev přivolal taťku, který byl v tu chvíli na druhé straně domu v přízemí, takže nějakou dobu trvalo než přiběhl a tu osudnou dobu byla Nellinka vystavena napospas tomuto zabijákovi a musela se bránit vlastními silami. Jakmile taťka doběhl a uviděl, co se děje, snažil se psa od Nellinky odtrhnout, první co mu přišlo do ruky, byla židle, ale ani to nezabíralo, pes byl pořád na Nellince =( Když ji konečně pustil, ona začla utíkat, ale doběhl ji a vše probíhalo odznova... po několika vteřinách (či minutách) se konečně taťkovi podařilo Nellinku vyrvat ze spár toho šíleného zvířete a utekli s ní ven a psa nechali doma. Veterinář, který psa měl na starosti, pro něj došel, Nellinku prohlédl, ač to moc dobře nešlo, protože ve stresu sekala po všem co se hýbalo, zkonstatoval, že vypadá, že je v pořádku, dal jí prášek na uklidnění a na bolest a odjel...

...pokud se ptáte, kde jsem byla celou tu dobu já, tak já u toho nebyla...Kdekoli to jde, beru Nellinku s sebou, ale zhruba půl hodiny před touto událostí jsem odjela k babičce, odkud jsem měla jet druhý den na brigádu, tudíž jsem nechala Nellinku doma s taťkou...

... taťka pro mě tedy zajel a já když jsem Nellinku uviděla, tak jsem řvala a řvala... byla beruška vykulená, v matných očích nepopsatelný výraz, celá uslintaná od toho psa, kňučela, kulhala na přední pacičku a já měla před očima ten nejhorší scénář ač jsem si strašně moc přála, aby vše bylo jako dříve ...

... po prohlídce jiným veterinářem na veterinární klinice mi bylo řečeno, že je v pořádku a že je zázrak, že to přežila a toto mi řeklo i několik dalších lidí. Dostala mastičku na podlitinu, která se jí udělala na zadní nožičce a injekci proti apatii, protože se doma všeho moc bála a ani čůrat na zahrádce nechtěla, protože slyšela zaštěkat psy a utíkala hned domů...

... říkala jsem si, že je tedy zázrak, že z celého toho boje po fyzické stránce vyvázla „jen“ s podlitinou. Ale jak se druhý den ukázalo, nebylo to jediné zranění. Nahmatala jsem jí totiž 4 stroupky na přední nožičce – to byl důvod jejího kulhání – kousl jí totiž do packy a taky do hlavičky – tam má jednu jizvu... tudíž si říkám, že nad ní kroužili snad všichni strážní andělíčkové...

... dnes, týden po oné události, už je vše v pořádku, vrátili jsme se z dovolené v jižních Čechách, kde si Nellinka opravdu užívala a myslím, že jí to hodně prospělo v jejím psychickém stavu...